Když klavírista nerad hraje sám: Klavír v komorní hudbě
„Ahoj, co děláš?“ – „Pracuju jako korepetitorka.“ – „Ko – co??“
Taková je reakce spousty lidí, když jim vyprávím o svém aktuálním povolání. Často si neuvědomuju, že občas používám tolik muzikantského slangu, že mi lidé mimo můj obor nemusí rozumět. Komorní hráčka nic moc víc nevysvětluje… Prostě hraju na klavír a nerada hraju sama, tím pádem hraju ráda s ostatními. Buď ve dvou nebo více lidech, s ostatními nástroji nebo i jako klavírní duo s druhým klavírem.
Co to obnáší, kolik mě to stojí času a nervů, a co všechno může člověk během tzv. korepetic, zkoušek na koncerty a samotného vystoupení zažít, vám ráda povyprávím. O humorné i nervy drásající historky nebude nouze… a pokud hrajete na nějaký nástroj a chcete, abych vám zahrála klavírní doprovod, přineste noty a dáme si to spolu v Sokolovně pěkně „naostro“ (já „z listu“ a vy si to pěkně nacvičte doma předem, ať publikum nezdržujeme ).